Po dlouhé odmlce navazujeme na naše vesmírná zkoumání, tentokrát ve vyhřátém a útulném kinosále vybaveném novými sedadly.

A promítneme si britský velkofilm z roku 1969 - Journey to the Far Side of the Sun (Cesta na druhou stranu Slunce), známý také pod názvem Doppelgänger (Dvojník). 

Film spadá do zlaté éry vědecko-fantastického žánru, do doby, která dala vzniknout mnoha dnes již klasickým titulům v čele s Kubrickovou Vesmírnou Odyseou. Navzdory nezpochybnitelným kvalitám upadl však tento výpravný snímek do zapomnění a dnes o něm vědí jen skálopevní příznivci sci-fi. 

Samotný námět filmu totiž je velmi zajímavý. Vrací se k prastaré pythagorejské představě "Protizemě" (Antichthonu), hypotetické planety obíhající po stejném orbitu jako naše Země - a to přesně na opačné straně oběžné dráhy - a vyvažující tak svou hmotností hmotnost naší planety. V představách mnohých astronomů a kosmologů se tento koncept v různých variacích udržel překvapivě dlouho a byl vyvrácen až na základě přímých pozorování někdy začátkem 20. století. Potíž byla především v tom, že hypotetické těleso nacházející se přesně na opačné straně orbitu nemůže být ze Země spatřeno, jelikož je evidentně zakryto Sluncem a tak bylo obtížné jeho existenci jak potvrdit, tak vyvrátit. 

Ve filmu, který se chystáme promítat, jsou kosmologické konotace této problematiky poněkud upozaděny a důraz je zcela pochopitelně kladen spíše na akci, hrdinství a vzrůšo. Nicméně i tak tu najdeme celou řadu zajímavých, i když trošku naivních nápadů. Filmová "Protizemě" je Zemi skutečným dvojníkem a to až do nejmenších detailů. Posádka budoucí kosmické lodi, která je k "Protizemi" vyslána zde najde dokonalou, i když zrcadlovou kopii domovské planety.

Za pozornost stojí i některé okrajové detaily, které příliš nesouvisí s hlavním dějem: spory o financování planetární mise mezi Evropou a Spojenými státy se jako vejce vejci podobají těm dnešním.