Šestatřicetiletý Brit Peter Strickland nepatří mezi studované filmaře a nepovažuje to za důležité. Sám má pro zvládnutí režisérského řemesla svůj osobní klíč: sledování spousty snímku, několik vlastních krátkometrážních projektu a osvojení si smyslu pro správný rytmus filmu.

Debut Katalin Varga natočil Strikland s omezenými finančními prostředky, což se mu v průběhu realizace stalo osudným a snímek téměř nedokončil. Naštěstí se do projektu zapojili  Tudor  a Oana Giurgiu a film se tak mohl prvně představit veřejnosti na  Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v roce 2009 (Odkud si odnes stříbrného medvěda za hudební složku a nominaci na hlavní cenu).

Rodinný život  Katalin Vargi plyne v harmonickém tempu, do dne než se na veřejnost dostane správa, že syn jež vychovává společně se svým manželem je potomkem jiného muže. Opovržení vlastního manžela i celé vesnice Katalin nakonec dožene do míst a k lidem, na které by ráda zapoměla.

Snímek po dějově stránce nepřináší mnoho nového.  Roadmovie za démoni vlastní minulosti je zakomponovaná do rozlehlých, chvílemi tajemných pláni Transylavnské přírody, jenž se nádherně vnímají v dlouhých pomalých jízdách (ala Beéa Tarr, Andrej Tarkovskij). Vrcholem snímku je kruhová jízda ve středu jezera, která krom vizuálního potěšení zasvětí diváka i postavy do Kataliny minulosti. Kontrastem k statice jsou rozechvělé záběry pořízené ruční kamerou vnášejíce do příběhu tajemné napětí, dalším kontrastem je prolínání prosté vesnické jednoduchosti s výdobytky vyspělé moderní techniky.

Archiv: